Vyjádření k rozhodnutí rady města
Vážené dámy, vážení páni, respektujeme rozhodnutí rady města. To neznamená, že bychom se vzdávali. I nadále si myslíme, že diverzifikace a názory které přinášíme, jsou nejen ku prospěchu vývoje hokeje v Moravských Budějovicích, ale i ku prospěchu vývoje hráčů.
Z cílů, které jsme loni představili v žádosti, jsme téměř všechny splnili. Podařilo se nám setrvat v Krajské lize na pozicích, které odpovídají našemu hokejovému městu. Dalším cílem byla stabilizace v očích veřejnosti. To je oblast, ve které nemáme vliv a myslíme si, že by v tomto směru mělo pomáhat i město stálou podporou výkonnostního sportu v Moravských Budějovicích. My revidujeme a přiznáváme naše chyby v rámci komunikace s veřejností a již jsme přišli s metodami, jak tyto záležitosti zlepšit pro příští sezónu. I nadále se domníváme, že interní problémy a přešlapy, a jejich řešení, které by mohli poškodit druhou stranu, není potřeba řešit veřejně a nemá význam pouštět je do éteru.
Budu nyní citovat loňskou žádost „Myslíme si, že po letech, kdy docházelo k neustálým změnám u vedení hokeje ve městě, je třeba nabídnout stálost a vizi budoucnosti“. To by měl být cíl. My tuto vizi měli, předložili a stále se jí řídíme. I nadále máme podporu všech hráčů nynějšího týmu. I nadále máme podporu fanoušků i přes neshody v rámci sezóny.
Zásadní věcí, která nám je vyčítána ze strany města, je nevyužívání mladých hráčů z Moravských Budějovic. Opět budu citovat loňskou žádost, kde najdeme vše černé na bílém: „A hlavně v neposlední řadě, a to je hlavní cíl do následujících let, příslib spolupráce s mládeží, která díky jejich nadstandartní práci v letošním roce utvoří mužstvo dorostu, které je příslibem do budoucna, pro vytvoření stabilní hráčské základny klubu a podpory místních mladých sportovců v pokračování a reprezentování svého města v ledním hokeji.“ Příslib do budoucna neznamená, že vezmeme 15 leté kluky (v Moravských Budějovicích byl dorost prvním rokem, proto hráli pouze takzvaní „prvoročáci“. Věk dorostence je 15-16, mohou dosáhnout 17 v případě, že se narodili v první čtvrtině roku), ještě děti a necháme je hrát. Ti kluci by se měli vyvíjet v prostředí, které k tomu vybízí. Přeskočili by 3 roky hokejového vývoje v juniorce, jen proto, abychom v očích lidí měli plusové body. V A-týmech po celé republice hrají hlavně junioři (17-20 let), pokud se dostane do týmu ještě věkem dorostenec, typicky je to v situaci, kdy je výkonnostně napřed před svými vrstevníky skrze 3 roky před sebou. Kluky bezprostředně sleduji z pohledu rozhodčího, i pozorovatele tréninků a jsou tam nadějní kluci, ale v minulé sezóně byli nedostatečně silově vybavení, pro hraní za A-tým. Ale je potřeba říci, že to není špatně, naopak, každé dítě má svůj vývoj a někdo zesílí v 15, někdo v 22.
Druhá věc je, že v případě, že kluk chodí do školy, nemůžu na něm stavět tým. Jeho rozhodnutí po ukončení vzdělávání na střední škole (první až druhý rok hokejové juniorky, tedy dávno mimo dorost) by mělo být mezi prací a dalším studiem. Nikoliv zda bude nebo nebude hrát hokej a podle toho volit ostatní. Hokej ho může bavit, ale nemůžu mu skrze hokej bránit v dalším osobním rozvoji a to neplatí pouze pro práci nebo studium, ale i jeho další koníčky, protože budu tvrdit, že musí hrát, protože to tak má být (a to on nemusí umět rozlišit v jeho věku, protože na to nemá zkušenosti) a například ho udusím v dalším studiu.
Mé osobní rozhodnutí po celou sezónu bylo podporovat hráče i v tom, aby si vybírali volno, když ho potřebují. Aby se věnovali svým rodinám, aby se věnovali studiu na vysoké škole, aby se věnovali své práci, aby se věnovali i jiným koníčkům. Mé přesvědčení je, že to neděláme pro nikoho jiného než pro nás, abychom se bavili.
To mě přivádí k další výtce a to výtka na malé obsazení kádru. Náš kádr činil během celé sezóny 13 útočníků, 8 obránců, 3 brankáře. Na nynějším mistrovství světa mají o jednoho útočníka více.
Zde bych chtěl napsat pár informací, které jsou interní, ale zároveň nijak překvapivé. Klub Jihlavské mládeže, zvláště pak extraligových juniorů nepovažuje krajskou soutěž za dostatečně kvalitní na střídavé starty/hostování a bylo nám řečeno, že mají omezený kádr vzhledem k výdajům během sezón, kdy nemají funkční stadión, aby sháněli hráče navíc a své pouštěli na hostování. Tedy hráči, kteří jsou v Jihlavě z Moravských Budějovic, nebyli dostupní pro minulou sezónu. Jediný kdo končí v Jihlavě po této sezóně je Matěj Kravec a s ním jsme v kontaktu, ale prioritou je pro něj studium na „Polytechně“ v Jihlavě i když by dál rád hrál. Doufejme, že to bude u nás.
Lepší spolupráce byla s Třebíčí, kde jsme sehnali Davida Šplíchala (bydlištěm Častohostice), který byl rád, že za nás může hrát a bavit se. Jeho budoucí životní cestou je ovšem pro změnu studium v Brně, my to respektujeme a jsme domluvení, že bychom byli i tak rádi, kdyby se k nám na víkend připojoval a hrál za nás. Zároveň nebyl a není naším hráčem, což znamenalo komunikaci s Třebíčí. A vzhledem k jejich postupovým ambicím a křížení jejich playoff s naším, nebylo možno využívat jeho potenciál i když nám obránci ve finále citelně chyběli.
Vzhledem k tlaku, který jsme cítili, jsem odmítl žádat o spolupráci Znojemskou mládež a využít tamější juniorské hráče. I přesto, že s ní máme nadstandardní vztahy a jsme za to rádi, tak si neumím představit, jakým způsobem by mi bylo předhazováno toto řešení problému a říkáno, jak to dělám špatně. To stejné platí i pro jiné juniorské týmy. Nechtěl jsem brát hráče, kteří nejsou naši. Tolik tedy, proč nebylo využito více mládežníků.
Jestliže každý rok, získáme 2-3 Budějovické hráče, kteří budou chtít hrát, budu velmi vděčný a rád. Důležité je zmínit, že téměř všichni nynější hráči Moravských Budějovic, zde nehrají první sezónu, ale hráli již druhou ligu a před 3 lety se rozhodli klub zachránit. Nyní jim dáváme poděkování.
Asi poslední záležitost se týká peněz. Chceme být transparentní a ti co se mě ptají, co nás stojí dělat hokej, částku ví. Podělím se o ní i s vámi nyní.
Předpokládaná částka potřebná pro sezónu 22/23, vypočtená mnou před loňskou sezónou na základě údajů od pana Kolečkáře v nejhorším možném případě, byla v hodnotě 1 426 700,-. To je částka, která zahrnovala zvedání nákladů na základě zdražování v souvislosti s válkou na Ukrajině a související inflací. Hlavní příjem tvoří sponzorské dary od partnerů klubu, kterým jsme vděční, že můžeme hokej dělat a doufáme, že i přes to, že do teď nevíme, zda hokej budeme dělat i nadále, tak nás podpoří i v budoucnu. 634 296,76,- s DPH jsou peníze, které přijal klub na svoji činnost od partnerů klubu. Město Moravské Budějovice přispělo částkou 500 000,-. Na základě smluvní klauzule musíme dokázat, že jsme stejnou částku od města získali v minimální výši i od sponzorů. Ta ve smlouvách nikdy nebyla. Přesto jsme tento kontrolní mechanismus akceptovali a respektovali, protože můj názor je, že město by mělo vědět, že jsme stabilizování a že plníme své závazky. Na vstupném a jiných příjmech od lidí a fanoušků jsme vybrali 289 040,-. Reálný celkový příjem byl tedy 1 420 336,76,-. Co jsem tedy slíbil v žádosti, jsme opět splnili (stačí odečíst daň, abyste se dostali na čísla z žádosti, peníze města se nedaní).
Citace z loňské žádosti:
„Rozpočet, aby bylo možné důstojně působit v krajské hokejové lize, se pohybuje, dle výstupů ze sezóny 21/22, v rozmezí 1.200.000 Kč až 1.300.000 Kč. Nynější předpokládaný příjem ze sponzorských, partnerských a reklamních smluv a vstupného je okolo 600.000 Kč. Bez podpory města Moravské Budějovice a naší usilovné práce pro získání dalších prostředků je tak mužský hokej v krajské soutěži na hraně realizovatelnosti v podobě a funkčnosti, která je nyní.
… pasáž s žádostí o finanční dar ve výši 500 000,-…
Věříme, že následných 200.000 Kč chybějících do horní meze nutného rozpočtu, aby sezóna proběhla bez jakýchkoliv problémů, se podaří získat pomocí usilovné práce v následujících měsících.“
To se nám opět podařilo. Práce, která za námi zůstala je v hodnotě 200 000,-.
Určitě je samozřejmě důležité si říct, na co finance šly. Finance z města jdou na organizační záležitosti. Organizace zápasů a rozhodčí nás stáli 207 958,-. Na rozdíl například od jiných klubů nemáme 100% slevu na ledy a pronájem prostor. Tudíž výdaje na ledy a pronájem prostor jsou v hodnotě 181 005,-. Letos jsme zrušili delší přípravu na jiných stadiónech (loni v Třebíči). Náklady na cestování hráčů jsou v hodnotě 219 835,-. Poznámka pod čarou. To jsou položky, na které jsou primárně využívány finance města Moravské Budějovice, jelikož bez těchto položek nelze organizovat hokej a proto také žádáme o částku 500 000,-. Organizace klubu, materiál a reklamní předměty stojí 66 663,76,-, 81 913,- potažmo 93 968,-. Posledním nákladem je komfort, který přinášíme hráčům, a to jsou hokejové věci. Je to největší položka 537 063,56,-, na kterou si vyděláváme sami naší prací. Náklady tedy činí 1 388 406,32,-. Opět s daní.
Jsme tedy 31 930,40 s daní v plusu. To je ovšem způsobeno tím, že je to sponzorská částka, která ještě nedorazila na účet společnosti. Z té zaplatíme přihlášku na novou sezónu a nějaké reklamní předměty sponzorům jako poděkování. Zároveň abychom mohli splatit některé závazky při převzetí společnosti. Bylo třeba, abychom do společnosti půjčili vlastní peníze, které tam stále jsou. Říkáte si. Kde jsou odměna pro hráče, trenéry a vedení? Rozhodli jsme se místo odměn, které jsou samozřejmě v kraji minimální a spíše symbolické, většinou žádné, klukům nabídnout věci, zaplacené cestovní náklady, a čas, který potřebují pro rodiny atd. Toto bylo nejlepší možné rozhodnutí.
Mrzí nás, že nefunguje komunikace. Asi bychom měli častěji opakovat věci, které jsou popsány výše. Zároveň nás mrzí, že netušíme, co je nám vlastně vyčítáno, protože my jsme své cíle splnili a plnit chceme. Byli jsme v sezóně úspěšní. Nikdo za námi nepřišel, že bychom nevyužívali mladé hráče a proč tomu tak je. Zopakoval bych opět metodiku vývoje u dětí. Nikdo za námi nepřišel, že bychom se snad chovali nějak špatně a nebyli reprezentativní. Naopak sponzoři za námi stojí. Fanoušci za námi stojí též. Jsem vděčný všem, kteří pro nás mají kritiku kladnou, ale i zápornou. To nás posouvá dál.
Pan Peter Pucher spolu s Paní ředitelkou příspěvkové organizace města Moravské Budějovice Ing. Miroslavou Bendovou se rozhodli zažádat o finanční příspěvek též. Tyto informace a spojení osob je podloženo přihláškou do soutěže, kterou posílala paní Bendová emailem na KVV v minulém týdnu. Přihlásila spolek, který s ní nemá nic společného, nemá klub, hráče, ani nic jiného zajištěno. Všechny tyto náležitosti se řeší ve zrychleném řízení na popud paní Bendové. O tom jestli vůbec, bude mít daný spolek klub, na který se bude vztahovat přihláška do soutěže, bude jisté až po schůzi výkonného výboru v červenci, tedy dlouho po jednání zastupitelstva. Jediné, co je jisté, že předsedou výboru spolku je Petr Pucher, členem Peter Pucher ml. a posledním členem Jitka Pucherová. Kontrolní mechanismus, ke kterému se asi není třeba vyjadřovat. Třeba bude dělat kontrolu paní Bendová, můžeme se pouze domnívat. Navíc argumenty o Moravskobudějovických hráčích, které nevyužíváme, ale vedení složené ze Znojemské rodiny nevadí, jsou v tomto kontextu zvláštní.
Po loňském neúspěchu při rovnocenném boji, kdy obě strany žádali o stejnou částku v hodnotě 500 000,-, že s nynější inflací jim bude stačit 400 000,-. My to respektujeme a rozhodně se na tuto úroveň nesnížíme, abychom bojovali snižováním naší žádosti v době zvyšování nákladů ve všech odvětvích. Bude to značit pouze jednu věc a to je snižování kvality mužstva na úroveň, která bude odpovídat nutnosti úspor. Druhá věc je, že jsme do dneška (16.5) ani nevěděli, že tuto výhodu využívají. A nemáme ani pořádně čas na toto zjištění reagovat. Protože nás s ní nikdo nekonfrontoval, proč tomu tak je, proč oni tolik a my tolik. Zdá se nám to pouze jako nutná konkurenční výhoda, na kterou mohou lidé slyšet, jelikož je to nejviditelnější součást žádostí.
Radu města jsem seznámil s možností, že v případě zvolení varianty pana Puchera s paní Bendovou je možné, že hráči z naší soupisky nebudou nadále chtít v Moravských Budějovicích hrát. Přece jen, když jste parta lidí, kteří jsou mezi sebou přátelé, nechcete úplně jít do prostředí, které si nemyslíte, že bude pozitivní. Tato informace byla komentována, jako vydírání. O tom mám jinou představu, kdybych tušil, že fakty budou označovány za vydírání…
Já osobně jsem panu starostovi sdělil, ať nepočítá s mojí angažovaností v projektu pana Puchera a ani s následnou snahou o znovuzaložení klubu, například po neúspěšném roce. Projekt by měl být dlouhodobý, a ne každý rok rušit jiný, protože se nehodí. Cestou nejmenšího odporu v případě představení jasné a přijatelné vize, jsme mohli už po jednání, které jsme iniciovali my ještě jako hráči loni. Já mám práci, která mě živí, mám koníčky, které šli stranou, abych dělal nějakou činnost zadarmo. Ale zároveň protože jsou v týmu moji přátelé a v budoucnu i další kamarádi, tak budu bojovat až do posledního dechu, abych zvrátil rozhodnutí rady města. Nic není černobílé, jako se nesou zvěsti. Když chcete něco vědět, nebojte se nás zeptat.
Závěrem chci říct, že budeme respektovat rozhodnutí zastupitelstva, jakožto vůle občanů města Moravských Budějovic a v případě zvolení opozičního subjektu nebudeme vytvářet obstrukce, ani nic podobného. Přece jen jde v koncovém důsledku o to, abychom se příští rok chodili dívat na hokej a ten nás doufejme, bavil, popřípadě si mohli zanadávat u piva, jak nám to ten daný den nešlo. To k tomu patří.
S přáním hezkého dne
Mgr. Petr Helešic
Moravskobudějovický HOKEJ s.r.o.
