SNIPER HAVEL A NABÍJEČ RYTNAUER PÁLILI NA OTÁZKY OSTRÝMI

Za svoji dlouhou kariéru jste váleli v extralize i 1. lize. Víme, že před novou sezónou jste měli nabídky také z jiných klubů. Proč jste se nakonec rozhodli oblékat dres druholigových Moravských Budějovic? 

 

H: U mě to bylo z rodinných a pracovních důvodů. Začínám podnikat a shodou okolností spolupracuji s Václavem Jarošem, který mě informoval o možnosti angažmá v Moravských Budějovicích. Po jednaní s panem Stojánkem, které bylo velice seriózní a férové, jsem se po domluvě s rodinou rozhodl pro Žihadla.

 

R: Určitě rozhodl osobní rozhovor s panem Stojánkem a korektnost jednání. Oslovila mě vize pana Stojánka, to, jak by si představoval působení klubu v lize. Dalším plusem byla navíc vzdálenost z Jihlavy, kde bydlím.

 

 

 

Obávaný střelec a specialista na přesilovky na jedné straně a vyhlášený nahrávač a tvůrce hry na straně druhé – tak na vaše duo nahlíží hokejová veřejnost. Vypadá to, že vaše spolupráce v jedné lajně by mohla fungovat. Navíc se znáte již z dřívějšího angažmá u Rebelů. Čekáte, že vás trenér společně nasadí do elitní formace? Jak by se vám společná souhra zamlouvala?

 

H: Na tuto spolupráci se moc těším. Láďa je výborný hráč, který má přehled ve hře. Myslím, že si na ledě vyhovíme a hlavně pobavíme diváky hezkými akcemi. Ale samozřejmě hlavní slovo má vždy trenér.

 

R: Já Lukášovu hru znám a vím, jak ten puk potřebuje, takže myslím, že to fungovat může. Navíc jsme oba neuvěřitelně inteligentní hráči. :) Ale jinak to bude na trenérovi a jeho představách. Tak se necháme překvapit.

 

Co víte o ostatních Žihadlech? Lukáš Havel vloni působil s ofenzivním obráncem Václavem Jarošem. Jak vám sedí jeho styl hry? Zná se s někým ze svých nových spoluhráčů Ladislav Rytnauer?

 

H: Venca je rychlonohý obránce, který rád podporuje útok, což mu v Třebíči nebylo umožněno. Tam se hraje defenzívní styl hokeje. Jinak pár kluků znám a s ostatními se bez problémů seznámím.

 

R: Já Vašíka znám jako protihráče, ale konečně budu mít možnost oblékat s ním stejný dres. Jinak vím, že to je ofenzivní obránce a to mám rád. Pár dalších kluků znám osobně a další z hokejového dění. Takže snad bude legrace.

 

 

Přestup hráče do jiného celku často vyvolá vlnu emocí. Ty bývají ještě vyhrocenější, jedná-li se o přesun v rámci regionu. Společným jmenovatelem negativních ohlasů bývá závist či frustrace. V internetových reakcích se například objevil názor, že  Lukáš Havel stejně rozkládá kabinu. Tento absurdní pohled hned odsoudili spoluhráči a vedení HC MB jej považuje za směšný. Své o podobných silných slovech ví i Ladislav Rytnauer, a to hlavně z doby, kdy se přesouval po ose Jihlava–Havlíčkův Brod. Když se vám nepovede zápas a slíznete za to oprávněnou kritiku, nejspíš to dokážete přijmout. Jak se ale díváte na zmíněné tlachy?

 

H: Tomu, že rozkládám kabinu bych se jen zasmál, a ty lidi, kteří to o mně říkají, bych rád poznal. Já mám rád dobrou atmosféru a srandu v kabině. To, co o mně vedení Havlíčkova Brodu psalo potom, co jsem skončil, nebyla pravda. Já jsem odešel, protože se mi už delší dobu nelíbilo, jakým směrem to vedou. Vyvrcholilo to roztržkou s jedním ze šéfů – panem Caskou. Všichni vědí, jak to s hokejem v Brodě dopadlo po konci sezóny. Takže ať si každý udělá obrázek sám. 

 

R: Co se týče Havliše, tak kdo říká tyhle věci, tak nikdy v té kabině nebyl. Havliš je hráč, který budí emoce, a to je dobře. Kombinace kontroverze a výborného hráče vždycky vyvolávala tyhle debaty. Ale kdyby tu kabinu rozkládal, tak by si ho pan Holík rozhodně nevzal na mistrovství světa.

 

 

Nemůžeme samozřejmě vynechat ani obligátní otázky: Jak se těšíte na nadcházející sezónu? Co od ní očekáváte? V čem myslíte, že bude jiná než ty předchozí?

 

H: Na novou sezónu se moc těším a věřím, že budu mít opět radost z ofenzívního hokeje. Doufám, že budeme hrát hezký hokej a budeme se pohybovat v horní části tabulky.

 

R: Těším se moc. Bude toho spoustu nového. Bude spousta očekávání, tak snad se ho podaří naplnit. Čekám, že ze zimáku bude chodit více spokojených fanoušku než těch nespokojených.

 

 

Oba máte na svém kontě i řadu utkání v zahraničních soutěžích.  Jaké jsou hlavní rozdíly mezi tamními kluby a těmi, ve kterých jste působili v ČR?

 

H: Hrál jsem 3 roky juniorku v Kanadě – OHL za Brampton Battalion. Hokej tam byl velice rychlý a agresivní, což mi dost pomohlo v mé další kariéře.

 

R: Já působil loni v Rumunsku a Německu. Rumunská liga byla dobrá, ale jsou tam velké rozdíly v kvalitě týmů, takže dvouciferné výsledky nebyly výjimkou. Německá soutěž byla víc po vzoru Kanaďanů – fyzicky náročnější.

 

 

Na jaký okamžik své hokejové kariéry v životě nezapomenete?

 

H: Určitě na MS juniorů v Moskvě 2001, kde jsme pod vedením Jaroslava Holíka vybojovali zlaté medaile. Pár zápasů jsem odehrál i za seniorskou reprezentaci. Silný emotivní zážitek byl poslech naší hymny po vyhraném zápase se Slovenskem.

 

R: Já určitě na začátky v Dukle Jihlava, kdy se hrálo hodně nahoře a vrcholilo to postupem do extraligy. Tenkrát celé město žilo hokejem, a kdyby člověk vykradl banku, tak je mu v tu chvíli odpuštěno. :)

 

A na závěr dva dotazy přímo od fanoušků. Ty by zajímalo, zda jste vzhledem ke svým zkušenostem připraveni na to vést tým nejen na ledě, ale i v kabině. Zkrátka zda dokážete zavřít dveře a důrazně si vše se spoluhráči vyříkat, abyste po přestávce vlétli na led a zvrátili nepříznivý vývoj utkání či špatný herní projev.

 

H: Já už jsem ve svém věku připraven na vše. Věřím, že s Láďou to zvládneme.

 

R: Nějaké zkušenosti s Lukášem máme. Určitě to je jeden z faktorů, proč sem přicházíme, takže rozhodně ano.

 

 

Fans by také chtěli vědět, co se vám honí hlavou při nástupu na led a na co myslíte při utkání. Jak moc vnímáte dění na tribunách?

 

H: Myslím vždy na vítězství, nerad prohrávám. Mám rád, když je dobrá atmosféra, lidi hokej baví a já k tomu mohu přispět hezkými akcemi a góly.

 

R: Při nástupu mám už jen to pěkné chvění, než hodí první buly. A dění na tribunách? Holky už v hledišti nesleduji tak jako dřív, ale ocením fajn férovou atmosféru.