VRCHOLÍCÍ ADVENT LETÍ ŽIHADLA OSLAVIT K DRTIČŮM!

Druhá hokejová liga již naplno rozjela svá soukolí. Skupina Východ má v pondělí 21.12. 2015 naplánováno jediné střetnutí předehrávaného 30. kola, v jehož rámci Žihadla odletí k branám jednoho z nepříliš vzdáleným soupeřů, konkrétně Zimního stadionu Václava Nedomanského patřícího hodonínským Drtičům, což je již vžitá přezdívka zdejšího Sportovního hokejového klubu. Oranjes, jak se jim rovněž díky jedné z klubových barev říká, se i díky bojovné urputnosti aktuálně nacházejí na čtvrtém místě tabulky, které doprovází tyto statistiky: 14-2-3-8, 107 (sedmý „moravský“ útok):81 (třetí obrana na Východě), 49 bodů. Poslední předvánoční mač Žihadel by měl vypuknout přesně v 18:00 hodin a vzhledem k tomu, že oba soupeře dělí v tabulce titěrný rozdíl dvou bodů, bude zajisté o patřičný náboj postaráno!

Současný SHK byl sice založen až roku 2001, ale jeho hokejové kořeny nalezneme mnohem hlouběji v historii, konkrétně v roce 1931. Éra největších úspěchů, ale rovněž smutného pádu zdejšího klubu, je spojena s názvem TJ Baník. Po sezoně 1984-85 se mu totiž podařilo postoupit do tehdejší 2. ČNHL (= české národní hokejové ligy) a po úspěšné baráži na konci ročníku 1989-90 dokonce do 1. ČNHL (společně s TJ Baník Sokolov). V ní mu však, ruku v ruce se společenskými změnami, postupně došel dech. Sezonu 1994-95 sice zakončil na pátém místě po základní části, po ní však přišly v rychlém sledu po sobě sportovní katastrofy v podobě uzavření zimního stadionu (kvůli jeho havarijnímu stavu), jeho přeměně na tržiště, rozpuštění „A“ týmu mužů a prodeje prvoligové licence do HC Kralupy nad Vltavou. Následovalo šestileté období, kdy si místní fanoušci museli nechat na jakákoliv hokejová zápolení zajít chuť. Teprve v již zmiňovaném roce 2001, díky skupině zdejších srdcařů, začala být psána nová kapitola místního hokeje. Podařilo se jim skutečné zmrtvýchvstání, navíc spojené s řadou potíží a komplikací. Vše ovšem překonali – složité začátky k krajském přeboru, roční azyl v „domácí“ Břeclavi i zorganizovanou veřejnou sbírku, jejíž výtěžek byl investován do rekonstrukce místního stadionu. Po vyřešení těch nejpodstatnějších jevů důležitých pro chod klubu došlo na konci sezony 2003-04 k odkoupení licence na 2. hokejovou ligu od HC Hvězda Brno a posunu do soutěže, v níž se SHK pohybuje dodnes. A rozhodně nezahálí – již v ročníku 2006-07 se probil až do finále, ve kterém byl ovšem krátký na Šumperk a prohrál 1:3 na zápasy. Následující rok dokonce svou (východní) skupinu vyhrál, ale již v semifinále jej do posledního šroubku rozebrala Technika Brno 0:3 na zápasy. Další neúspěšné finále se datuje k roku 2010, v němž se z výhry 3:0 na utkání radovali Bobři z Valašského Meziříčí. Úspěch v podobě postupu do baráže o 1. hokejovou ligu se tedy na Drtiče usmál až v ročníku 2011-12, to však již v nové skupině Střed. První místo po základní části a úspěšně zvládnuté play-off jim ale vzalo až příliš mnoho sil, což s přihlédnutí k síle soupeřů (např. udrživším se HC Berounští Medvědi i HC Most) nakonec znamenalo 4. místo v pětičlenné tabulce. Podobný scénář měla i následující sezona 2012-13. Opět 1. místo po základní části a poměrně snadný přechod do finále, kde však jakýmkoliv dalším ambicím učinila přítrž opět brněnská Technika, radující se z vítězství (po napínavé sérii) 3:2 na zápasy. Poté byl Hodonín opětovně přeřazen na Východ, kde v posledních dvou ročnících nepřekonal hranici čtvrtfinále.

Vedení hodonínského hokejového klubu nejprve vyslyšelo hlasy fanoušků, kteří intenzivně volali po návratu dominance velkého znaku klubu na dresy hokejistů (design stejnokroje z dílny jisté zlínské firmy těmto přáním vyšel maximálně vstříc). Následně vyhlásilo cíl pohybovat se v horní polovině druholigové tabulky, to znamená skončit nejhůř do čtvrtého místa, které jako poslední zajišťuje start play-off na domácím ledě. Jak se tato vize, vyžadující pravidelný přísun bodů, promítla do prozatímního snažení Drtičů? Komplexně shrnuto – dokáží selhat s papírově slabšími soupeři, ale na favority si věří. Úvodní druholigový zápas nezvládli nejlépe a na ledě neoblíbené Techniky Brno prohráli 3:4. Následující domácí duel už byl ale mnohem úspěšnější, Karvinou rozdrtili 7:2. V Porubě ale opět neuspěli a vraceli se s nepořízenou. Se silným Frýdkem-Místkem sice drželi po celé střetnutí krok, nakonec mu ovšem taktéž podlehli 2:3. Následovaly mnohem povedenější výsledky – v Kopřivnici dostal nováček direkt v podobě výprasku 9:2 a svatováclavské sváteční derby s Břeclaví skončilo 3:0. Tápající Valašského Meziříčí nekompromisně vypoklonkovali 7:0. Následovaly dvě šňůry – kratší se třemi prohranými zápasy s našimi Žihadly (viz níže), v Opavě po samostatných nájezdech a těsně i v Novém Jičíně. Na ni ovšem navázala prozatím nejúspěšnější fáze letošního ročníku čítající pět vyhraných zápasů po šedesáti minutách! Mezi nimi nalezneme nejen vítězství nad Vsetínem či Porubou, ale především venkovní gigantický úspěch v podobě úspěchu na ledě třinecké farmy ve Frýdku-Místku. Poté ovšem přišlo vystřízlivění v podobě dvou venkovních porážek (v Kopřivnici s fotbalovým nádechem 1:0 a během prodloužení na břeclavském ledě v prestižním derby). Značně kolísavé výkony pokračovaly i nadále – porážku Bobrů z ValMezu vystřídalo selhání v Moravských Budějovicích (viz níže), těsné vítězství nad Slezanem a ztráta proti Novému Jičínu v nájezdech (nutno však podotknout, že hodonínští museli dotahovat z nepříznivého stavu 1:4). Vítězství na Lapači následovala další ztráta doma, když sice porazili Karvinou, avšak až v prodloužení. Zato v Ostravě skolili Porubu, ale v prvním z řady čtyř domácích sportovních bojů nestačili na lídra z Frýdku-Místku a kopřivnického nováčka zdolali opět až během nastavených pěti minut. V doposud posledním hokejovém představení se v sobotu představili proti Lvům z Břeclavi, které bez větších komplikací porazili 5:2 a tím jim vrátili předchozí nezdar i s úroky. K tomu se Zbyněk Jurásek vyjádřil následovně: „Zápas hodnotím samozřejmě kladně, protože jsme vyhráli. K utkání jsme od první minuty přistoupili tak, jak se má. Podali jsme o sto procent lepší výkon než ve středu doma s Kopřivnicí. Třem bodům jsme rádi. Konec zápasu jsme si ale zbytečnými vyloučeními zkomplikovali. Poslední minuty musíme příště odehrát ve větším klidu." Jihomoravanům to každopádně na domácím ledě příliš „nehází“, doplácejí na spalování šancí a laciné chyby v defenzivě – a právě na těchto skutečnostech by mohla naše parta stavět. Na druhou stranu je ovšem mít stále na paměti, že si náš pondělní soupeř nebude chtít nechat utéci kontakt s družstvy, které se v tabulce nacházejí kolem něj.

K prvnímu soutěžnímu střetnutí s Vosí letkou došlo (po více než dvou a půlleté pauze) 7. 10. 2015. Až do konce druhé třetiny se neslo ve vyrovnaném duchu. Ve čtyřicáté minutě ovšem vstřelil gól do šatny Petr Krutiš, čímž upravil skóre do podoby 3:2 pro Vosy. K jeho navýšení v poslední periodě přispěli v rychlém sledu Roman Mikeš a Ondřej Pěška. Šestý hřebík do hodonínské hokejové rakve mohl zatlouci David Horký, který však nedotáhl do zdárného konce trestné střílení nařízené po faulu na jeho osobu. Toho domácí využili a snížili na dostřel jediné branky, na vyrovnání jim však již síly nestačily.

Odveta byla na programu 14.11. v rámci 19. kola a přestože jej svěřenci Jiřího Recha jednoznačně ovládli, parádní dojem z předváděné hry zkalil ostrý faul Martina Špoka na Marka Lupače. Naštěstí se nepotvrdili černé vize naskakující v mysli všech přítomných bezprostředně po zákroku a náš forvard se po nutné rekonvalescenci vrátil zpět na žlutočernou soupisku (ostatně totéž platí o napadnuvším, jenž od disciplinární komise ČSLH obdržel třízápasovou stopku). O výsledku zmiňovaného mače bylo rozhodnuto v podstatě již během první dvacetiminutovky, v níž po zásazích Lukáše Patáka a dvakrát Ondřeje Pěšky spoluhráči zraněného Lupače dominovali. Do konce střetnutí se k nim ještě přidali Filip Matějka, Martin Sobotka a David Horký. Definitivní gólový účet mače se pak zastavil na číslicích 6:2 pro naše borce.

Trenér Oslizlo se ve svém kádru může opřít o klubové stálice, netřeba dlouze představovat veterána Zdeňka JURÁSKA (27 z., 16+22, +11 bodů v +/- systému). Jeho útočný parťák (a bodově historicky nejproduktivnější hráč Hodonína) Petr PEŠ se po zranění během srpnové přípravy objevil prozatím „pouze“ v 17 utkáních (ačkoliv původní prognózy hovořily o návratu až někdy kolem Vánoc), ale jeho bodový příděl je i tak fantastický (19+8, +9 bodů v +/- systému). Krom zmiňovaných forvardů stojí za zmínku rovněž Martin ŠPOK (20 z., 11+20, +13 bodů v +/- systému), Jakub SAJDL (26 z., 11+14, +5 bodů v +/- systému ) či zlínský odchovanec Dominik MATULA (27 z., 11+17, +4 body v +/- systému ), který se stal posilou Baníku až těsně před začátkem soutěže, přestože se na ni poctivě připravoval na vsetínském Lapači. V defenzívě se daří Slováku L'ubomíru ŠKÁPIKOVI (27 z., 4+13, +17 bodů v +/- systému). Vedle něj významně přispívají obraně Daniel KOLÁŘ (27 z., 4+12, +3 body v +/- systému) či urostlý zadák Ondřej NEDVĚD (27 z., 1+15, +15 bodů v +/- systému). Co se týče dlouholeté opory zadních řad Petra POKORNÉHO (27 z., 1+3, +2 body v +/- systému) – ten během dvanácti sezon odehrál v modrooranžovém dresu již stovky utkání, přičemž jubilejní metu 500 z nich pokořil 28. 10. při boji s porubským TORAXEM. V brankovišti dostává momentálně více prostoru Petr ZAVADIL (22 z., 2,54 inkasovaných branek na zápas, úspěšnost zákroků 90,56 %), neboť jeho kolega Zdenko KOTVAN byl delší dobu na marodce – jeho statistiky se momentálně zastavily na hodnotě sedmi utkání, v nichž inkasoval 3,18 branek na zápas s úspěšností zákroků 90,00 %. Trenérské duo má ještě k dispozici místního odchovance Jakuba ZOLLPRIESTERA, který byl v probíhající sezoně nasazen do jediného zápasu.

Na marodce je aktuálně pouze útočník Lukáš VRBA (18 z., 3+1, +3 body v +/- systému), kterého ze hry vyřadila tržná rána na noze a díky ní si už letos s největší pravděpodobností nezahraje.

Pro úplnost ještě dodejme, že během první čtvrtiny základní části se tým z rodiště prvního československého prezidenta z důvodu zúžení kádru rozloučil s útočníky Filipem STRÁNSKÝM, Davidem RAUŠEM (odešli do Uherského Ostrohu hrajícího krajský přebor), Jindřichem ZÍTKOU a Radoslavem SMETANOU (ti zamířili k rivalovi do Břeclavi). Na počátku prosince kabinu Drtičů opustil další defenzivní hráč a to Dominik JANOTA (19 z., 4+0, -8 bodů v +/- systému), kterému bylo ukončeno hostování, přičemž jeho novým působištěm se stalo Valašské Meziříčí. To opavský odchovanec Dominik PISKOŘ (20 z., 2+4, 0 bodů v +/- systému, 40 trestných minut) se po vzájemné dohodě (v průběhu druhého týdne posledního měsíce tohoto roku) s vedením rozhodl zkusit své štěstí (po dvou sezonách u oranžovomodrých) v kádru brněnské Techniky. Naopak jako návrat „ztraceného syna“ lze vnímat příchod dvaadvacetiletého zadáka Róberta MIKESKY, který se v dresu SHK objevil již v přípravě. Pak ale dal přednost angažmá v mezinároní MOL lize, kde hájil barvy rumunského týmu HSC Csíkszereda. Svou premiéru odbyl v zápase ve Vsetíně (22. kolo), které Baník vyhrál 5:3 a nová akvizice si v tomto duelu připsala bod za asistenci (6 z., 0+3, 0 bodů v +/- systému). Ze své vlasti se již rovněž vrátil forvard Nikita GARININ (15 z., 3+5, +1 bod v +/- systému), takže je velmi pravděpodobné jeho naskočení do pondělního duelu.