V ÚVODNÍM NOVOROČNÍM ZÁPASE SE ŽIHADLA POKUSÍ POPRVÉ UBODAT VALACHY!
Východní skupina druhé hokejové ligy má 6.1. 2016 na programu první kompletní novoroční kolo a to s pořadovým číslem 31. Její klasický kolotoč byl sice v předchozích dnen narušen slavnostní náladou spojenou s Vánocemi a následnými silvestrovskými oslavami, ale život (a to i ten hokejový) se po konzumaci cukroví, chlebíčků a šumivých nápojů pozvolna navrátil do běžných kolejí. Rozpis soutěže určil na zmíněný den Žihadlům jednoho z nejatraktivnějších soupeřů vůbec, konkrétně Valašský hokejový klub ze Vsetína, nacházejícího se na druhém místě tabulky doprovázeného těmito statistikami: 20-1-3-6, 146:( druhý „moravský“ útok):79 (druhá obrana na Východě), 65b. Vhození úvodní buly je naplánováno na tradičních 18:00 hodin.
Počátky sportovního hnutí ve Vsetíně se datují již od začátku 20. století, kdy zde byl založen „Ledový klub“ soustřeďující mj. zájemce o hry na ledě a krasobruslení. Pravidelně však začal svoji činnost vykonávat od roku 1938. První éra jeho vzestupu spadá do přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy se tehdejší Zbrojovka pohybovala (až do roku 1973) v 1. ČNHL (= české národní hokejové lize). Následovalo ovšem období slabších výsledků znamenajících nejprve pád do 2. ČNHL a v roce 1979 dokonce do Severomoravského (!) krajského přeboru. Na lepší zítřky se začalo blýskat v době rekonstrukce místního nekrytého kluziště. Skončila v roce 1984 a zahrnovala především zastřešení a rovněž komplexní zlepšení poskytovaného zázemí. Zmiňované skutečnosti se velmi rychle odrazily i do výkonů místních mušketýrů s hokejkami. Na konci ročníku 1986-87 se radovali z postupu do druhé ligy, přičemž domácí barážový mač s vítězem Jihomoravského přeboru Třebíčí sledovalo dech beroucích (více než) pět tisíc diváků!. Po změně politického systému v Československu se místním funkcionářům podařilo posílit ekonomický chod mužstva nalákáním silných sponzorů. S nimi v zádech Vsacané rozmetali na konci sezony 1990-91 ve finále družstvo ZVVZ Milevsko (5:3 a 14:4) a rázem se ocitli v 1. ČNHL. V důsledku posilování zkušenými hráči (především ze zlínské líhně) a postupné profesionalizace se stává generálním sponzorem firma Sezoos. V čele klubu se ocitají kontroverzní pánové Husička se Zubíkem, na střídačce impulsivní Horst Valášek a vypuká nejslavnější éra místního klubu, zakončená roku 2001 již zmiňovaným ziskem šestého titulu mistra domácí Extraligy. Po ní však nastávají roky ústupu. Jejich kraje jsou sice lemovány úspěšně zvládnutou baráží o udržení se v Extralize v roce 2006 proti HC Slovan Ústí nad Labem (4:2 na zápasy), ale již následující rok se do zdejší kroniky zapsal tím nejčernějším písmem. Asociace profesionálních klubů totiž rozhodla o jeho vyloučení z nejvyšší soutěže z důvodu zadlužení. V roce 2008 proto vsetínský „A“ tým mužů nepůsobil v žádné soutěži a před sezonou 2008-09 začal psát novou kapitolu své historie, konkrétně po odkupu druholigové licence od HC Blansko. Byl zařazen do skupiny Východ a až na nepovedený ročník 2010-11 se vždy probojoval do play-off. Nejlepších výsledků v této nejnapínavější části sezony dosáhl v posledních dvou letech. Předloni vypadl v semifinále s LHK Jestřábi Prostějov, vloni mu stopku vystavil až ve finále HC Zubr Přerov (2:3 na zápasy), který posléze postoupil až do 1. hokejové ligy.
Valaši tedy mají na co navazovat. Vedení však neusnulo na vavřínech, udrželo většinu opor a už tak silný tým doplnilo forvardy Lukášem FINSTERLEM (25 z., 10+12, +10 v +/-) nebo Petrem DVOŘÁKEM (30 z., 11+25, +18 v +/-).
Vsacané do letošních soutěžních klání nevstoupil úplně ideálně. V prvním sice doma porazil Nový Jičín (5:1), ale poté následovaly tři porážky ve čtyřech zápasech (s Technikou 3:5, s Porubou 4:5 po samostatných nájezdech a ve Frýdku-Místku 3:0). V Den české státnosti však došlo ke konsolidaci a dosažení hledané herní pohody. To na Lapači nejdříve odnesl jasnou porážkou nováček z Kopřivnice (5:0) a obnovená střelecká chuť Valachů se následně promítla i do dalších devíti zápasů. V nich podlehli pouze v Hodoníně Drtičům (6:3) a doma překvapivě ztratili bod vítězstvím nad Karvinou 2:1 v prodloužení. Následovala opět porážka v Porubě 5:4 během prodloužení a doma se suverénním Frýdkem-Místkem (2:6). Tyto nezdary se jim ale podařilo rychle vykompenzovat venkovními výprasky Kopřivnice (1:6) i zesměšněním zcela neškodné Břeclavi (1:11). Představení na ledě Bobrů z ValMezu bylo, jak se na každé derby sluší, vyrovnané, ale na jeho konci byli přeci jen šťastnější hosté slavící vítězství 3:4. V následujících deseti mačích zaznamenali ztrátu s nepříjemným Hodonínem (3:5), buldočím Novým Jičínem (3:4 po samostatných nájezdech) a „tradičně“ i na ledě Rysů z Frýdku-Místku (3:5). V této pasáži sezony však též poprvé porazili Porubu (6:3) a jasně přehráli brněnské Sovy (7:3). V prozatím posledním zápase, kterým zároveň v neděli vstoupili do nového roku, roztrhali na cáry hráz reprezentantů Valašského Meziříčí deklasujícím poměrem 12:0, což je mj. i nejvyšší domácí vítězství Valachů v historii obnoveného klubu (od roku 2008).
Valachům se tedy daří a jejich aktuální pozice není rozhodně náhodná. Ostatně nejvyšší příčky okupují od samého začátku soutěžního ročníku a to prioritně díky své stabilní výkonnosti. Jestliže v první čtvrtině nashromáždili v jedenácti duelech 22 bodů, druhá byla pro žlutozelené ještě povedenější a přinesla o dva bodové zářezy více. V dosavadní třetí části ukořistili prozatím 19 bodů z osmi pokusů. Jejich momentální náskok na třetí příčku je devítibodový, na čtvrtou pak mají k dobru ještě bod navíc. Dalo by se tedy konstatovat, že důvody k rozpakům nejsou hmatatelné. Ale to není tak docela pravda. Na lídra již ztrácí propastných třináct bodů, přičemž suverénní farma Třince ztrácí glanc jen velmi sporadicky. Jedním z faktorů proč tomu tak je, jsou i výsledky z domácího prostředí, na Lapači dokázala totiž bodovat i žalostná Karviná, což by se v Polárce stát opravdu nemohlo. Zatímco v loňských sezonách platil legendární vsetínský hokejový svatostánek za nedobytnou tvrz a soupeři se, pomyslně řečeno, třásli ještě před nástupem na led, nyní se domácí kluziště zdá být jakoby slabinou. Tuto situaci se snažil objasnit brankář Hromada: "Tady jde o to, že když hrajete doma, tak chcete hrát, útočit. Hlavně tým, co k nám přijede, ví, že máme nějaké postavení v tabulce a s tím spojenou sílu. Oni nám to ale prostě boří a čekají na nějakou chybu.“ Dalším vykřičníkem je také úspěšnost (či spíše neúspěšnost) Vsacanů proti soupeřům s top týmy. Z první pětice porazili pouze dvakrát Techniku a jedenkrát Porubu, v ostatních osmi (!) případech odešel Jenáčkův soubor jako poražený. Nápadně tak vidíme, že všechna své vítězství nasbíral proti soupeřům od šestého místa dolů.
To, bohužel, dokazují i obě střetnutí s našimi borci. K historicky prvnímu došlo 10.10. 2015 během 9. kola základní části skupiny Východ. Hosté o jeho osudu rozhodli prakticky již během první periody, kterou vyhráli 1:4 a až do konce zápasu si takto získaný náskok snadno udržovali a to až do jeho ukončení, kdy na ukazateli skóre zářily cifry 2:6 (za Žihadla uspěli David Horký a Filip Matějka). Odveta ve sváteční Den boje za svobodu a demokracii 17.11. 2015 v rámci 20. kola se nesla v podobném duchu. V přesilovce nás sice dostal do vedení Lukáš Havel, leč domácí bleskově srovnali a do konce první periody si vytvořili dvoubrankový náskok, který ve druhé ještě vylepšili. V 50. minutě sice korigoval Martin Sobotka, ale více družině Jiřího Recha dovoleno nebylo a odjela poražena 2:4.
Tým našeho úterního soupeře se od sezony 2008-09, kdy se objevil ve druholigové skupině Východ, spoléhá na relativní stálost kádru bez velkých otřesů. Tak tomu bylo i před letošním ročníkem, kdy vedení udrželo většinu opor, které měly největší zásluhu na loňské účasti Vsacanů ve finálových bojích. Týká se to především strážce tří tyčí Petra HROMADY (27 odchytaných zápasů, úspěšnost 90,63%, průměr 2,42 gólu/zápas, čtyři čistá konta), jednoho z hlavních faktorů i letos prozatím úspěšného tažení (jeho kolega Lukáš PLŠEK se v kleci ukazuje jen sporadicky – konkrétně do ní nastoupil čtyřikrát – úspěšnost 86,42%, průměr 3,32 gólu/zápas). Čtyřiadvacetiletý gólman se vloni dočkal i několika startů v barvách extraligového Zlína, kterého sužovaly problémy s tímto postem. Součástí mančaftu zůstaly vynikající individuality v obraně i útoku, kupříkladu trio zadáků Lukáš VRBA (23 z., 4+4, +21 v +/-), Michal NEDBÁLEK (29 z., 4+9, +19 v +/-) nebo velezkušený člen valašské sestavy Radim TESAŘÍK (28 z., 6+26, +23 v +/-) jehož mimořádná bodová potence je na jednačtyřicetiletého beka úchvatná. V útoku byl největší otazník nad Janem KOLAŘÍKEM, který loni v 52 zápasech zaznamenal 73 bodů (38+35) a bylo otázkou, zda nedá přednost zajímavější nabídce z vyšší soutěže. K tomu ale nedošlo a on tak i nadále zůstal jednoznačným tahounem ofenzivy Vsacanů, přičemž opět výrazně překračuje normu bodu na zápas čímž potvrzuje, že jeho loňská výkonnost nebyla rozhodně náhodná (30 z., 26+21, +28 v +/-). Právě tento kanonýr se před zítřejším kolem rozpovídal pro klubový web o příštím soupeři z Vysočiny:“Ono je to daleko, ale myslím, že to nebude hrát takovou roli. Máme docela natrénované, Moravské Budějovice měly takový rozpačitý začátek, výhry, prohry. Pak ale zabraly, myslím si, že bychom tam měli jet s respektem, protože mají kvalitní manšaft. Určitě budeme muset přistoupit úplně jinak než k zápasu s Valašským Meziříčím, na ten musíme úplně zapomenout. V Moravských Budějovicích to bude těžké, prohrál tam i Frýdek. Musíme se soustředit jenom na ten zápas, já tady z toho soupeře mám velký respekt, i tady hráli dobře, skončilo to 4:2, ale doma budou ještě silnější. Hlavně nesmíme být vylučovaní. Havel, Rytnauer mají velkou kvalitu, tam to bude těžké. Určitě rozhodne i začátek, budeme muset začít dobře zezadu a nějak to udržet“.
Když k němu připočteme jeho spoluhráče z formace Daniela VAŇKA (29 z., 12+27, +19 v +/-) a Františka ZÚBKA (30 z., 15+21, +21 v +/-) – pak dostáváme kompletní složení úderného komanda, které kosí obranné řady soupeřů. Za připomenutí zajisté stojí i výkony zmiňovaného Petra DVOŘÁKA a Ondřeje SLOVÁČKA (30 z., 12+23, +17 v +/-). Síla druhého nejproduktivnějšího útoku na Východě však byla v průběhu první čtvrtiny soutěže ještě vyztužena o místního odchovance a mládežnického reprezentanta Jindřicha ABDULA (na hostování do konce ročníku ze Znojma, respektive Třebíče - 17 z., 10+11, +17 v +/-) i nejlepšího střelce týmu ze sezony 2013/14 Reného KAJABU (8 z., 1+3, +1 v +/-) navrátivšího se z Prostějova (letos Vsetínským již několikrát pomohl v rámci střídavých startů). Zatím posledními navrátilci jsou (po krátkém měsíčním hostování v Přerově z mateřského Zlína) David HRAZDÍRA (10 z., 3+7, +8 v +/-) a „ztracený syn“ - obránce Radim OSTRČIL (5 z., 1+1, +3 v +/-), který po odchodu z Lapače prošel extraligovou Kometou Brno, nejvyšší soutěž si zahrál i na Slovensku v Žilině a do nedávna působil na prvoligových kolbištích. Naopak do konce sezony byl na hostování do Valašského Meziříčí uvolněn zadák Zbyněk ŽABČÍK (na Lapači letos odehrál pouze dva mače) a stejným směrem počátkem prosince vyrazil forvard Martin KUBO (12 z., 1+6, +2 v +/-), jemuž zde bylo vyřízeno měsíční hostování, které se ovšem patrně protáhne na delší dobu. U Bobrů se mimSe službami útočníka Davida JURÍKA (7 z., 0+0, -1 v +/-) na Valašsku již nepočítají.
Analyzovanému týmu hraje do karet rovněž ta skutečnost, že momentálně nikoho na seznamu marodů. Jako poslední na něm byl zadák Lukáš VRBA, jenž zkolaboval během rozcvičky před střetnutím s Novým Jičínem 28.11. 2015, leč i on se již opětovně zapojil do zápasového kolotoče a to v novoročním derby s Bobry. Totéž bohužel nelze konstatovat o Žihadlí letce, která stále postrádá i svého nejproduktivnějšího beka Tomáše JAKEŠE, jenž v dresu Vsetína zažil éru jeho mistrovské dominance.
Aktuální pořadí kanadského bodování našeho týmu: ZDE
Delegace rozhodčích: Ing. Vojtěch Czubaj (Orlová-Lutyně) – Martin Musil (Rosice), Lukáš Rampír (Třebíč).
To nej... o soupeři:
Rok založení: 1904
Klubové barvy: zelená a žlutá
Největší úspěchy: 6x mistr nejvyšší české hokejové soutěže (1995-99, 2001)
Loňské umístění: 3. po základní části, 2. celkem, ve finále porážka 2:3 na zápasy s HC Zubr Přerov
Ve II. lize: 1973–1979, 1987-1991, 2008-dosud
Hala (kapacita): Zimní stadion Na Lapači (5400 míst, z toho 1700 k sezení), otevřen 1966, zastřešen 1982
Hlavní trenér: Viktor Hlobil
Asistent trenéra: Luboš Jenáček
Kapitán: Daniel Vaněk
Asistenti kapitána: Jan Kolařík, Martin Ambruz
Průměr vstřelených branek: 4,86/zápas
Průměr inkasovaných branek: 2,63/zápas
Nejproduktivnější hráč: Jan Kolařík (47b – 26+21)
Nejlepší střelec: Jan Kolařík (26 gólů)
Nejlepší nahrávač: Daniel Vaněk (27 asistencí)
Nejproduktivnější obránce: Radim Tesařík (32b – 6+26)
Nejtrestanější hráč: David Vítek – 75 trestných minut ve 26 zápasech
Nejvíce povedené utkání: 30. kolo, 3.1. 2016, vítězství nad Valašským Meziříčím 12:0
Nejméně povedená utkání: dvě domácí porážky 3:5 - 2. kolo, 16.9. 2015 s Technikou + 22. kolo, 25.11. 2015 s Hodonínem
Oficiální vebové stránky: ZDE
Vzájemná bilance (z pohledu Moravských Budějovic): 2 0-0-0-2 4:10 0b
Nejvyšší vítězství: -----
Nejtěsnější viacute;tězství: -----
Nejtěsnější porážka: 2:4 (17.11. 2015, 20. kolo II. ligy skupiny Východ ve VSE)
Nejvyšší porážka: 2:6 (10.10. 2015, 9. kolo II. ligy skupiny Východ v MOB)
Poslední soutěžní zápas: viz řádek nejtěsnější porážka.
Pro ty, kteří nedorazí přímo na místo, bude připraven klasický textový online přenos ZDE.
Další zápasy 31. kola v závorce uvedeno umístění v tabulce, aktuální forma v posledních pěti zápasech (V = výhra, P = prohra) a za ní výsledky ze vzájemných střetnutí mezi oběma soupeři v letošním ročníku:
HC Frýdek-Místek (1,V-V-P-V-V) vs. HK Nový Jičín (7, P-V-V-V-P) – 11:3, 7:4
HC RT TORAX Poruba (5, P-V-V-V-P) vs. HC Kopřivnice (8, P-P-P-P-P) – 3:2 PP, 3:4 PP
HC LVI Břeclav (10, P-P-V-P-V) vs. SK Karviná (12, P-P-P-P-P) – 1:0 SN, 3:4 PP
HC Bobři Valašské Meziříčí (11,P-P-V-P-P) vs. HC Technika Brno (3, V-V-V-P-V) – 4:5 PP, 0:1
HC Slezan Opava (9, V-P-P-V-P) vs. SHK Hodonín (4,P-V-V-V-V) – 4:3 SN, 1:2
